Filípkovi s láskou. / DISKUZE / Jak reagovala rodina, přátelé?

Jak reagovala rodina, přátelé?

|
|
Další téma
 »

Musíte být přihlášeni pro přístup do diskuzních fór. Můžete to provést tady

Autor Zpráva

Lucie Dolejší

07. březen 2011 08:36:17

Jak reagovala vaše rodina nebo přátelé? Napište mi, prosím, o tom.

Kateřina Obršálová

22. květen 2011 20:23:13

Odpověď:Rodina, přátelé

Všichni měli nesmírnou radost, spousty gratulací, no a v zápětí neskonalý smutek, stesk. Těžko říci, všichni jsou z toho zdrcení, mají strach hlavně o mě, že jsem v šestinedělí, všichni nám říkají, že musíme koukat na děti, že musíme jít dál, což je pravda. Musíme tomu čelit a koukat se dopředu. Je to hodně těžké, kor teď v tomto období, kdy je tu tolik kočárků venku, jen vysvitne sluníčko, tak je to venku samá maminka s kočárkem, nebo maminky, co čekají miminko každým dnem. Ale to asi je stále, jen to člověk teď daleko více vnímá a závidí ten kočárek s miminkem a říká si, že bychom také zrovna byli na procházce, kdyby....Ale to věčné kdyby je hrozné a člověk nad tím kdyby nesmí přemýšlet, protože není žádné "kdyby", ale je "teď" a my musíme jít teď a koukat do budoucna, i když je to staršně těžké pro nás všechny. Přeji všem maminkám, tatínkům hodně moc síly a podpory jeden druhému, hodně štěstí a aby to vše zvládli co nejvíc a koukali hlavně dopředu. S láskou Katka

Marta Tammerova

30. prosinec 2011 12:02:35

Odpověď:Má rodina

Je to 6 týdnů, co jsem přišla o své krásné miminko, ikdyž to bylo v 18týdnu těhotenství, pro mne je to mé krásné miminko, které jsem zatím viděla jen na ultrazvuku, jak si cucá paleček a hopsá si tam jak na trampolíně, moc jsem se na něj těšila a moc jsem ho milovala. Má rodina se zachovala tak, jako proč truchlit pro něco, co nikdy neviděli a proč bych proto měla truchlit Já. V podstatě jsem na tu bolest zůstala, kromě manžela, úplně sama. A pro zbytek rodiny jsem zralá na blázinec, moc to prožívám... To je má zkušenost a moje nejlepší kamarádka, která takto přišla v 18 týdnu o dvojčátka má téměř tu samou, prostě jí nezbylo, než předstírat před rodinou, že se nic nestalo. Ona je pro mě velký vzor a opora, kterou jinde nemám.

Petr Dolejší

17. leden 2012 08:33:43

Odpověď:Pro MArtu

Marto, co píšeš je otřesné a bohužel se s tím nesetkávám poprvé.
Je smutné, že se takto staví vlastní rodina a přátelé.

Bohužel nás nemůže nikdo jiný pochopit, než ten, kdo prošel tímtéž.
Přeju Ti mnoho sil do budoucna. Pro Tebe je to hlavní, že Ty jsi své miminko milovala a miluješ stále a to samé Tvůj manžel.

Nikdy si nikým nenech namluvit, že tu nebylo.
Lucka