Filípkovi s láskou. / JSOU TO TŘI ROKY

JSOU TO TŘI ROKY

Ano, už tři roky, má lásko.♡

 

Nemůžu uveřit, že čas letí tak rychle.

 

Jak je možné, že si naše mysl některé věci pamatuje tak detailně. Jak je možné, že nevím, co mám v diáři na zítra nebo co jsem dělala před týdnem, ale Tvou tvář si pamatuji se sebemenšími detaily.

Zavřu oči a naskočí mi jako fotka. Je to má fotka. Taková, kterou mi nikdy nikdo nezničí, nevezme, neztratí ani nepolije čajem.

Dokonalá technologie mého mozku.

 

Krásné, našpulené rtíky a nos úplně do puntíku stejný, jako má Tvůj táta.

Zase pláču.

Řekla jsem si, že dnes už plakat nebudu. Pro každého jsou tři roky tak dlouhá doba. Pro mámu ne. Pro mámu bude i padesát let málo. 

Směju se a žiju a lidé vidí tu pohodu a energii v mých očích. Vidí, že jdu dál, že mám tak pestrý život, jako málokdo. Většina ale neví nic. Znají jen mou tvář, můj úsměv, můj hlas. Neví, kdo jsem doopravdy. Jen ten, kdo se dokáže podívat hlukobo, ne do očí, ale až za ně, dokáže vidět kdo jsem.

Lidé vidí to, co chtějí vidět.

Není všechno zlato, co se třpytí.

 

Tvá smrt mi tolik vzala, ale posunula mě i dál.

Vzala mé srdce, tolik plné a rudé a nekompromisně kus z něj urvala. Srdce nedorůstá.

Dala mi ale ještě větší touhu a potřebu, než kdy dřív, být lepším člověkem.

Zašlapaná do škatulky, kam si mě lidi zařadili, jsem ve své podstatě šťastnější nežli oni. Kdo kdy mohl spatřit svého anděla? Já toho svého mám.

Ač jsi tak daleko, jsi nejblíže, co to jde. Každý den jsi tu.

Dnes ráno jsem stála u Tvého hrobu a pomyslila jsem si, jak vděčná jsem, že Tě tu mám.

Není okamžik, kdy bych z okna koupelny nezhlédla dolů k Tobě. Jakési utvrzení, že tu stále jsi. Jako bych se bála, že jednou tam nebudeš. Absurdní, vím.

Jsem šťastná, že Tě mám. Díky Tobě jsem tím, kým chci být.

 

Hrdou mámou mého anděla.

 

Some people dream of angels,

I held mine in my arms.

 

Miluji Tě.

Tvá máma ♡

 

17.1.2014