Příběh Káťi

Milá Lucko,

 

chtěla bych ti sdělit, že s tebou a tvojí rodinou velice soucítím.

Zažila jsem naprosto totožné pocity, které zde popisuješ.Ten stav bezmocnosti a samoty je naprosto nejhorší.

Přišla jsem o miminka v 8tt,11tt, 16tt, ale nejhorší pro mně byl porod v 23tt, kdy jsem rodila spontáně svojí holčičku, která byla naprosto zdravá, ale nemohla přežít, protože přišla na svět brzo.

 

Jelikož jsem to zažila vícekrát, souží mně ten přístup všech doktorů a lidí kolem,kteří se chovají tak,že dokud jseš těhotná, tak je vše krásné a v pořádku a pokud to tímto způsobem skončí, nikdo už to nechce řešit a nechce o tom mluvit a všichni si myslí,že se z toho párkrát vyspím a bude zase fajn.

 

Nikdy to už ze svého života nevymažu a moji andělíčci budou navždy s námi.

Přeji hodně štěstí do života všem maminkám andělíčkům a brzký příchod bratříčků nebo sestřiček .

 

 

Jsem moc ráda,že jsi tyto stránky zveřejnila.

Káťa