Filípkovi s láskou. / VAŠE PŘÍBĚHY / Příběh maminky Erička

Příběh maminky Erička

Dobry den,

i ja bych se chtela s Vami podelit o svuj pribeh (ne)narozeneho miminka.

 

Je mi 36 let, kdyz jsem se dozvedela, ze jsem tehotna byla jsem moc stastna, cele tehotenstvi u me probihalo v naprostem poradku,nemohla jsem se a cela rodina miminka Ericka Tobiase dockat, vse jsme pro nej peclive pripravovali a ja se tesila na ten okamzik az ho sevru poprve v naruci a uvidim jak vypada....

Akorat na konci posledni mesic a pul jsem mela vysoky tlak, dostala jsem dopegyt ve 36 tydnu me muj gynekolog predal do porodnice, kde jsem byla sepsat dokumentaci a hned dalsi tyden sla na prohlidku bylo vse v poradku az na ten tlak.

 

Ve 38 tydnu v utery dalsi prohlidka a to uz jsem mela i bilkovinu v moci, jako prvorodicka jsem ovsem nemela o tom co by se mohlo stat ani paru. na monitoru bylo plno a tak me sestricka nejdrive poslala k pani doktorce na kontrolu, rikala jsem ji ze dopegyt mi prilis nezabira a tlak je stale vysoky pridala mi tabletku navic, na monitoru pry udajne maly spal, tak, ze vlastne bylo dle lekaru vsechno v poradku.

 

Sla jsem domu, druhy den ve stredu jsem citila pohyby miminka skoro cely den vecer jsem si namerila zase vysoky tlak 189/128 i po pridani dopegytu a tak jsem se rozhodla, ze pro svuj klid pojedu do nemocnice na kontrolu.

 

Po vysestreni ultrazvukem mi doktor rekl, ze neslysi srdecni ozvy miminka, nechapala jsem o cem mluvi myslela jsem, ze to rika nekomu za mnou, ze me se to netyka, byla jsem v soku, pry musim porodit normalne v tu chvili ze me zacala tect krev a obleceni jsem mela cele prosakle, zacala jsem omldlevat, odvezli me na sal, napichali oxytocin a ja stale krvacela az do rana, kdy uz jsem ztracela vedomi, bylo mi neskutecne spatne, zvracela jsem a nemohla se pohnout z boku na zada, ale doktor (ze ktereho uz na ultrazvuku tahl alkohol) stale tvrdil, ze musim porodit prirozene.

 

Rano po vymene sluzby novy pan doktor, kteremu vdecim za zachranu delohy i zivota me prohledl, udelal ultrazvuk a rekl, ze musime ihned na sal.

Zacal boj o muj zivot odloucila se mi skoro cela placenta v noci a ja krvacela do bricha ztratila moc krve pomalu selhavali ledviny a ja o sobe temer nevedela. pry v takovych situacich rovnou vyriznou celou delohu, ale pan doktor si dal praci a vse vycistil i kdyz se mi prestala srazet krev a zachranil mi delohu, abych mohla mit dalsi deti, po te me prevezli na ARO, kde jsem dostavala transfuze za par dni me vratili zpet na jip porodnice.

 

Zacala jsem si uvedomovat, ze svoje vytouzene detatko chlapecka na ktereho jsem cekala 9 mesicu uz nikdy neuvidim, ze se na me nikdy neusmeje a nerekne mi mamo, bylo mi hrozne ta bolest v srdci to se neda popsat. ,

 

Kdyz jsem videla, jak nosi miminka stastnym maminkam na kojeni prala jsem si umrit, kazdy mi rikal, at jsem rada, ze jsem to prezila alespon ja, ale ja se ted zotavuji doma je to tri tydny co mi muj ericek umrel 12 dni pred porodem, me je porad stejne hrozne nemuzu delat nic jineho nez brecet a myslet na nej.

 

Pry mel dvakrat omotanou snuru kolem krku a to byla pry asi pricina umrti. slysela jsem ale, ze deti se nemuzou uskrtit na pupecni snure, ze se to rika maminkam aby se udal duvod proc? ted nemuzu rok otehotnet, kvuli cisari, ale prala bych si aby se mi to jeste nekdy povedlo a ja mela take v ytouzene zive miminko.

 

Nevim zda budu vzhledem ke svemu veku, ale na Ericka nikdy nezapomenu a budu ho vzdycky milovat jako spravna mama, nekdy az na tom budu lip si urcite pustim klipy ze 3D ultrazvuku abych zase videla jeho krasnou tvaricku....

 

Je to stigma, ktere bude krvacet cely muj zivot, nikdy na Tebe Ericku nezapomenu a navzdy zustanes v mem srdicku a budu Te milovat Tvoje mama!